středa 5. února 2014

Bludný Holanďan

Včera to byl přesně rok od mého prvního článku tady na blogu a od té doby se toho mnoho událo.

Blog jsem si založila proto, abych přinesla do české blogové sféry povědomí o tom, že móda není o penězích, ale o kreativitě. Bylo to zrovna v době, kdy jsem měla před maturitou, takže jsem se snažila nějak odreagovat od všeho toho stresu a blogování mi hodně pomohlo.
Na Votočvohoz jsem založila diskuzi s názvem Blog pro "chudé", která měla ohromný úspěch a díky ní jsem získala 150 čtenářů během prvních 48 hodin. Statisticky si blog vedl myslím dost dobře - necelých 100 000 návštěv, skoro 400 pravidelných čtenářů na GFC, necelých 300 Like na Facebooku a nejméně 6 nabídek spolupráce s internetovými e-shopy za jediný rok.
Po maturitě se ale hodně věcí změnilo - dostala jsem se na svoji vysněnou školu, přes prázdniny jsem pracovala na brigádě, v září se odstěhovala do Brna a začala studovat. Tím se taky změnil můj blog, protože jsem začala psát pořád méně - s koncem střední zmizela pravidelnost chození do školy a já jsem měla úplně jiný denní rytmus, což vedlo k nespokojenosti jak mých čtenářů, tak i té mojí. To, že s blogem nejsem vůbec spokojená, mi došlo ale až teď o Vánocích a byla jsem z toho tak zničená, že jsem měla v úmyslu blog přesně po roce zrušit - štvaly mě fotky, to, že málo přispívám a celkově jsem byla hrozně zklamaná z toho, jak celý můj blog dopadl.
Pak jsem se ale rozhodla, že to ještě nevzdám.

Když jsem v pondělí jela na zkoušku do Brna, na nádraží v Ostravě jsem potkala jednoho cizince. Mohlo mu být asi 70-80 let a vypadal jako typický Brit. Snažil se něco anglicky vysvětlit paní za přepážkou, ale navzájem si nerozuměli. Chvíli jsem je sledovala, ale jelikož byli dost bezradní, rozhodla jsem se zasáhnout. Nabídla jsem se, že jim můžu tlumočit a za chvíli jsme problém vyřešili. Pán byl extrémně vtipný a paní moc milá, takže to byla zábava a byla jsem ráda, že jsem mohla pomoct. S pánem jsme se dali ještě do řeči, protože jsme oba měli čas, a já se ho hned zeptala, jestli je teda opravdu Brit - byla to spíš taková řečnická otázka, protože měl britský přízvuk, humor a celkově vypadal jako typický britský gentleman. Pán mi ale odpověděl - "Oh no! I'm from Holland!", což jsem opravdu nečekala a nechápala, proč teda mluví a vypadá jako Brit, když je to ve skutečnosti Holanďan. Přiznal se ale, že mu to prý říká každý, protože má ten typický britský přízvuk a podotkl, že by klidně mohl napodobit i Severního Ira, protože v jejich přízvuku je prý opravdu dobrý - to mi taky následně dokázal, protože začal napodobovat rozličné přízvuky celého Spojeného království a já měla co dělat, abych uvěřila, že se mi tohle setkání jenom nezdá. Bavili jsme se o holandštině a pán začal (sám!) mluvit o skandinávských jazycích, čehož jsem se hned chytla a pochlubila se, že studuju švédštinu a zrovna jedu do Brna na zkoušku. Na to pán zareagoval větou: "Talar du svenska?", což mě už úplně dorazilo a já na něj jenom vykulila oči a zmohla se na ubohé a chabé "Bra!", což měla být pochvala za jeho schopnosti. Pak mi ještě vyprávěl vtipy o Švédech, Norech a Dánech a vkládal do nich norská a švédská slovíčka. Taky mi prozradil, že jede z Davis Cupu, který byl v Ostravě a míří do Budapešti, kde bude další - byl to totiž tenisový fanda.
Když jsem si s ním povídala, překvapilo mě, jak může někdo tak starý vyzařovat tolik energie a být tak plný života? Proč já, ač mladá, si neumím užívat života tolik jako on?

Proto jsem se rozhodla, že blog rušit nebudu. Vím, že se toho v mém životě hodně změnilo a proto se změnil i můj blog, ale tak to v životě chodí a já se z toho nesmím hned hroutit a vzdávat to. To, že zrovna v tomhle období nepíšu tolik článků jako dřív, ještě neznamená, že musím blog hned zrušit a vzdát celý tenhle nápad.
Ten pán se totiž taky nevzdává :)

P.S.: Na příští semestr jsem si zapsala předmět Žonglování!

Foto: zde

20 komentářů:

  1. Pěkné setkání :-) Taky mám pocit, že si to nějak neumím užívat, když těch povinností je tolik! :-(
    Blog nemaž, i kdyby sis dala pauzu, já jsem to už jednou udělala a nikdy jsem nepřestala litovat :-) Čísla jsou krásná!

    OdpovědětVymazat
  2. Krásnej článek, usmívám se tu tři minuty přitrouble do monitoru. Díky za něj :)

    OdpovědětVymazat
  3. super příběh:)
    blahopřeju tobě i blogu!
    a žonglování?:D tak to jsem zvědavá!

    OdpovědětVymazat
  4. S chuti do toho, pul je hotovo :) moc Ti fandim, V.

    OdpovědětVymazat
  5. Je skvělé jak nám kdokoliv znenadání může vstoupit do života, byť jen na pár okamžiků, a zcela překopat veškeré myšlení a cítění a jednoduše vyřešit naše životní problémy. Takových setkání je život plný. Jde jen o to, jestli tato setkání včas rozpoznáme a něco si z nich vezmeme, protože to nás posouvá dál, to nás utváří...a jak tak čtu tenhle článek, jsem přesvědčen, že jsi ho rozpoznala :)

    OdpovědětVymazat
  6. Já osobně se musím přiznat,že z Tvého blogu jsem poslední dobou zklamaná,jak sama říkáš,už to není blog pro chudé,ale prezentace Tvojí osoby.I přesto,že píšeš opravdu hezkým způsobem,který mě baví,tak pro mě nadále nemá smysl ten blog sledovat,když z něj zmizely vychytávky a kreativita.
    Přeji Ti hodně štěstí,vypadáš jako děsná sympaťačka :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je mi líto, že jsi poslední dobou zklamaná, ale chápu to. Prezentace mojí osoby to ale bude vždycky, protože ten blog píšu já. Taky si nemyslím, že by z mého blogu vymizela kreativita, protože ta se netýká jenom levných vychytávek. Máš ale pravdu, že různá DIY vyrábění a levné alternativy drahých výrobků se tady už dlouho neobjevily - to se tedy budu snažit do budoucna napravit. Díky ale za názor, respektuju ho.

      Vymazat
  7. Jsem ráda že blog rušit nebudeš, protože ikdyž už není takový jak dřív, pořád jsem na něm v podstat+ závislá a vždycky se nemůžu dočkat až tu uvidím nějaký nový článek a s chutí se do něho začtu. Piš, piš a nevzdávej to, protože seš opravdu moc dobrá :). Teu

    OdpovědětVymazat
  8. Už jsem se bála, že už nikdy žádný článek nenapíšeš! A blog neruš! :) Já jsme velká milovnice sekáčů a tvůj blog jsem začala sledovat právě kvůli tvým outfitům za pár kaček. Po chvíli jsi ale od těchto článků upustila a začaly články o životě. A já je čtu se stejným zájmem, jakou outfitový. Frekvenci máš sice malou, ale já to tu každý 3 dny kontroluji, zda už nový článek nevyšel. :) tak doufám, že "příští měsíc" tu zase něco najdu a neuvidím jen to, že blog byl zrušen. To mi nesmíš udělat!!!
    Jinak tyto setkání miluju. Já jednou přejela tramvají 5 stanic, abychom s kamarádkou dočetli pravděpodobně 10 let starý dopis jedné slepé paní od jejího bratra (kamaráda) v Kanadě. Nad tím okamžikem jsme pak přemýšlela celý týden a říkala jsem si, co měli asi za osudy (jsem od přírody hrozně zvědavý člověk!). I teď po půl roce mám z toho zvláštní pocit a říkám si, co s nimi je. zda se někdy ještě setkají.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, neboj, rušit blog nebudu :) Tyhle komentáře mě moc těší a mám díky nim vůli dále psát :) A ten dopis jste v té tramvaji našli někde připevněný nebo jak? To je jak z nějakého filmu!

      Vymazat
    2. Jsem ráda! :) Nás zase těší tvé články, outfity a zážitky :)
      Jsem to blbě s tím dopisem napsala, napíšu snad srozumitelněji. :) Jely jsme s kamarádkou plnou tramvají a stály jsme u sedaček pro postižené. Na jedné zastávce nastoupila poloslepá paní a sedla si pod nás (takový ten pozitivní typ jako je Květa Fialová). Zničehonic chytla kamarádku za ruku a požádali ji, zda by ji nepřečetla dopis. Koukaly jsme trochu vyděšeně, ale souhlasily jsme. Tak jsme tam 10 minut Četli starý paní dopis. Ta se nás držela za ruku, zasněně koukala z okna a dívala se z okna. Každou chvíli se s tím zasněným pohledem otočila a pobízela nás, ať ještě čteme a hrozně ji zajímalo, co je dál. Co jsme tak pochopily, tak ten dopis (podle nás tak 10 let starý) byl od nějakého bratra/jiného příbuzného z Kanady. Psal tam něco o tom, jak tam jsou hrozná horka, že je někdo vytopil. Nic moc. Ale ta paní to s napětím poslouchala a když jsme nějaký slovo nemohly přečíst, tak ho většinou doplnila. Takže to neslyšela poprvé. kvůli tomu jsme přejely 5 zastávek, abychom to dočetly. Ona nám pak moc děkovala. Bylo na ní vidět, že má radost, že ten dopis zase "četla". My jsme sice přišly pozdě, ale takový ten zvláštní pocit za to rozhodně stál! :)

      Vymazat
    3. Holky, vy mi dáváte. Nad takovými příběhy vždy zaslzím- je v nich spousta lidskosti, podstaty života, moudrosti. Krása. Bouhužel, podobná setkání mě jaski míjejí, o to více si jich pak užívám a čerpám energii ještě hodně douho. Vlastně, včera jsem se náhodou zapředla do hovoru se třemi bezdomovci a tak dobře, příjemně jsem si již dlouho nepopovídala. Mili

      Vymazat
  9. A blog nerušit! Je v mnoha směrech bezkonkurenční. Karolíno, u jiného článku jsem vznesla dotaz či prosbu o tipy na dobré sekáče v Ostravě (kde se dá dobře a hlavně levně nakoupit). Jelikož právě druhá podmínka se stává v sekáčích stále více nenaplnitelná. Za případné tipy děkuji Mili

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! :) Jinak seznam nej sekáčů v Ostravě sepsala jedna slečna z VV, která je má všechny prolezlé, takže ti ho dávám tady:
      1. centrum, naproti bývalého Mekáče (současná Reiffeisen Bank) v druhém patře
      2. centrum, když jdeš od Terranovy směrem k Myronu, Unimoda v druhem patře
      3. centrum, OD Horník, Londonsecond
      4. centrum, u Myrona
      5. centrum, u úřadu práce na ul. 30 dubna
      6. centrum, Husův sad, v budově kde je z jedné strany policie
      7. centrum, u vchodu do Rockshopu nad eurem
      8. centrum, most Miloše Sýkory
      9. Poruba, naproti základní školy Dětská u Hrušky, u zastávky Nezvalovo náměstí
      10. Poruba, na ul. Sokolovská v obch. komplexu v druhém patře
      11. Poruba, na Lenince u cukrárny
      12. Zábřeh, zastávka Karpatská, okolo jsou dvě budovy, v obou je sekáč
      13. Zábřeh, v komplexu Kotva, tři sekáče, ale jen dva stojí zato, jsou v druhém patře
      14. Hrabůvka, kousek od Vítkovické střední, bílá budova, z boku vchod do sklepa
      15. Hrabůvka, u zastávky Hrabůvka kostel v komplexu budoucnost, druhé patro

      Za sebe nejvíce doporučuju 9. - tam nakupuju nejčastěji a nejraději. Pak jsou fajn ještě 1, 6 a 10, naopak nedoporučuju 11. v ostatních jsem nebyla, takže nemůžu soudit ;)

      Vymazat
  10. Škoda, že už dále nepřispíváš...

    OdpovědětVymazat
  11. love the first gif:)
    xoxo
    clarice

    OdpovědětVymazat
  12. Myslím, že každá změna v životě se promítne i do toho, co člověk tvoří. Prostě se každý vyvíjíme a to se dříve nebo později projeví i navenek. Když jsem ještě blogovala na platformě blog.cz, před přechodem na blogspot, tak bylo přesně vidět, jaké vlivy na mě v to které období působily, myslím, že to bylo super, docela mě to i překvapilo, když jsem mrkla s odstupem na archiv, měla jsem tam schovaných pár let života a vývoje nazpět. Držím palce, ať tě blogování dál baví a ať za pár let taky ze svého archivu něco zajímavého o sobě vyčteš ;)

    OdpovědětVymazat