úterý 8. září 2015

Život au-pair: Epizoda 5

Tak jsem si spokojeně žila v téhle nové rodince a všechno se zdálo být fajn, jenomže to bych nemohla být já, aby šlo všechno podle plánu.

Jak už asi všichni víte, na podzim roku 2013 jsem začala studovat obor Skandinávská studia na Masarykově univerzitě v Brně - tím začal můj pravý studentský život zahrnující bydlení s kamarády, málo školy a hodně alkoholu, (ne)hospodaření s penězi, žádný pravidelný denní režim jako jsem měla na střední, a hlavně - přes týden žádní rodiče, kteří by nade mnou drželi pevnou ruku ohledně pravidelného spaní/jezení/chování se slušně/... Ne, že by na mě naši do té doby dohlíželi nějak přehnaně - jsme tři sestry, navíc Holibkovic, takže dohlížet na nás, tři paličaté dcery, je jako boj s větrnými mlýny + navíc už jsem byla dospělá, takže mě tak naši i brali, ale znáte to - když jste doma a bydlíte s rodiči, neděláte takové kraviny, jako když bydlíte s kamarády 170 km od domova.
No prostě Kája v Brně zvlčela a nějaké chození do školy mi přišlo jako málo dobrodružné, takže jsem pořád vymýšlela, co bych mohla dělat, kam jet a jak se vyhnout škole.
První dva semestry byly docela v pohodě - předměty jako Švédština v písních (pěvecký sbor zpívající tradiční švédské písničky), Vikingové (tradice, životní styl a prostě všechno o Vikinzích - víte, že už ve své době dbali na osobní hygienu, aby se líbili svým budoucím protějškům? Tady je úryvek ze stránky vikingove.mysteria.cz: "S hygienou je dokonce spojeno severské jméno označující sobotu - je to laugardagr, den koupele. Vikingové žijící v Anglii si prý česali vlasy, koupali se v sobotu a měnili často šatstvo, aby snáze překonali cudnost žen a podařilo se jim získat za milenky i dcery šlechticů."), Švédská fonetika (nahrávání vlastní výslovnosti a následné posílání této, většinou strašně trapné, nahrávky na posouzení učiteli :D), Švédské psaní textů, Švédské čtení (čtení mých nejoblíbenějších knížek jako Pippi, Děti z Bullerbynu, Madynka, Bratři Lví Srdce,.. ve švédštině), Skandinávská exkurze (návštěva Islandské ambasády ve Vídni a exkurze v IKEA), atd. byly super a taky proto jsem v pohodě zvládla všechny bez problému.
Pak jsem ale na léto odjela pracovat do Falkenbergu, což byla moje úplně první návštěva Švédska, a tak jsem si ho zamilovala, že jsem od návratu zpátky do Česka přemýšlela nad všemožnými způsoby, jak se zase vrátit do "Země masových kuliček, skořicových šneků a náááádherných kluků" :D

Když jsem přijela ze Švédska zpátky do Brna a měla pokračovat ve 3. semestru Skandinávských studií, začalo období, kdy jsem skoro vůbec nechodila do školy a byla na bytě celé dny, aniž bych něco kloudného udělala.
Škola mě nebavila, nevěděla jsem, co se svým životem a pořád jenom přemýšlela nad tím, jak se dostat zpátky na sever. Na víkendy jsem jezdila domů a dělala jako by nic, i když jsem dobře věděla, že to jednou praskne a naši se dozví, že jsem už týdny nebyla ve škole.
Pak mě to ale z ničeho nic napadlo - budu au-pair!
Naši to samozřejmě brali s rezervou a očekávali, že je to zase jeden z mých bláznivých nápadů, které si nakonec rozmyslím nebo neuskutečním - jako například chov obřích šneků, který dopadl asi takto:
No nic, se šneky to nevyšlo, ale i přes silný nesouhlas rodičů jsem už v myšlenkách kula pikle, jak od ledna odjet do Stockholmu a začít hlídat tři díťata švédské rodince. 
Dál už tuhle historku znáte z článku Budu au-pair ve Švédsku!, takže jedeme dál, ať se neopakuju.

Touhle rekapitulací jsem vám chtěla říct, že někdy v březnu jsem se rozhodla, že se Skandinávskými studii končím a zůstávám ve Stockholmu.
Tohle bylo pro naše asi největší sousto, které museli hodně dlouho žvýkat, aby ho mohli spolknout, ale nedá se nic dělat, rozhodla jsem se tak a beru za to všechny následky na sebe, které zahrnují i to, že se od té doby živím sama.

Tak, a je to venku! Teď už můžu zase pokračovat dál :)

Během té doby, co jsem se starala o Filippu a Henryho mi došlo, že au-pairing je sice fajn prostředek, jak se dostat do cizí země a naučit se jazyk, ale celý život tuhle práci člověk dělat nemůže, nebo přesněji řečeno nechce.
I když se mi v téhle rodině líbilo mnohem víc, než v té předchozí, neznamenalo to, že bych u nich chtěla bydlet celý svůj život a být levnou chůvou/služkou až do důchodu.
Být au-pair totiž bude vždycky znamenat, že nikdy nebudete úplně samostatní a všechno budete muset podřizovat těm, kteří vás živí, což je v tomto případě rodina, u které bydlíte, jíte a vlastně trávíte 90 % svého času. 
Samozřejmě to dává smysl - jste u někoho doma, takže musíte dodržovat pravidla, která si oni sami nastaví, a proti tomu přirozeně nic nemám. 
Jde jenom o to, že já osobně upřednostňuju nezávislý styl života, kdy přijdu domů z práce do bytu, který si sama platím a nikdo mi nekecá do toho, co u sebe doma mám nebo nemám dělat. 
Člověk si prostě může přijít domů z práce, zabouchnout za sebou dveře a nemuset dělat vůbec nic nebo si naopak pozvat kamarádky na "babinec" aniž by potřeboval něčí povolení.
Taky se vám nestane, že by vám práce zaklepala na dveře a vy ji nemohli poslat pryč. 
Nebo teda mohli, ale když vám na dveře zaklepe 4 leté dítě se slovy: "Prosímtě, mohla bys mi chvíli dělat společnost?" <--- (tohle fakt doslova řekla!), na to se nedá říct: "Ne, díky, už jsi mě dneska otravovala dost". 
Bylo to zrovna jednou večer, kdy byla zrovna švédská mamča v Norsku, taťka uspával Henryho a Filippa se měla zabavit v obýváku u televize dokud pro ni Alexander nepřišel a nedal ji spát. 
Když jsem ji pozvala dál, lehla si ke mně do postele a byla nezvykle "milá", což znamenalo, že asi něco chce. Zaklapla jsem notebook a zeptala se, co budeme dělat, než se vrátí její taťka a ona půjde spát. Řekla mi:"Mohla bys mě prosím kousnout do loktu?" 
No nic, nastavila loket a já ji kousla. 
Ptám se jí:"Tak co, jaké to je?" 
Filippa: "Srandovní! Můžu tě kousnout taky?"
Tak jsme se navzájem kousaly dokud jsem nezaslechla švédského taťku, jak jde po schodech dolů a poslala Filippu za ním s tím, že v okusování loktů můžeme pokračovat další den.

Ještě jsem si vzpomněla na jednu příhodu, která jasně potvrzuje, že to kousání mají mí svěřenci v rodině.
Když jsem Henryho uspávala po obědě, častokrát to skončilo tak, že jsem spolu s ním usnula i já.
Probouzení už tolik příjemné nebylo, neboť pláč bývá většinou mnohem intenzivnější než klasický budík a navíc se nedá posunout nebo vypnout. 
Ještě horší než pláč je však nepochybně probuzení kousnutím do nosu, kterým mě počastoval můj roční svěřenec jednoho krásného jarního odpoledne - no nekecám, bolelo to šíleně, až jsem měla hvězdičky před očima!
Připomnělo mi to vyprávění mého taťky, který prý zažil úplně to samé, ale kousanec jsem mu tentokrát uštědřila já, díky čemuž má prý od té doby v nose 2 nosní dírky ;))

Tolik ke kousání a zase se můžeme vrátit k tomu, že bydlet v au-pair rodině přináší určité nevýhody:

1) Žádné návštěvy - s kamarády se vidíte jenom mimo domov a nikdy je nemůžete pozvat k sobě
2) Kdykoliv vám může kdokoliv z rodiny přijít do pokoje a vidět, že tam máte šílený bordel
3) Pokud děti spí, musíte se pohybovat naprosto neslyšně a vaše noční výpravy do ledničky budou vypadat jako Mission Impossible
4) Může se stát, že au-pair taťka bude každou chvíli vypínat internet, aby se tyto škodlivé vlny nedostaly k jeho dětem, a vy si tak zvyknete na to, že internet je něco jako seriál na pokračování
5) Věci, které jste na začátku dělali z vlastní dobré vůle se stanou standardem
6) Po tom, co jste 4 týdny trčeli v domě sami kvůli rekonstrukci kuchyně a byli odkázáni místo ledničky na "chladící box", který bohužel vůbec nechladil, se dozvíte, že tu novou mramorovou kuchyňskou desku bude nejlepší vůbec nepoužívat, protože by se mohla poničit, a vy tak musíte připravovat obědy a večeře s tím, že si nemáte kam položit hrnec nebo pánvičku, jelikož 7 metrová kuchyňská deska je v kuchyni jenom na okrasu
Taky samozřejmě dostáváte přednášku několikrát denně o tom, jak byla tato kuchyňská deska drahá a jak je důležité ji neustále udržovat v čistotě
7) Poté, co už 3,5 měsíce používáte koupelnu u svého pokoje a za 14 dní máte jet domů, vám může být sděleno, že už bohužel tuto koupelnu používat nemůžete, jelikož podlaha v ní je ze STEJNÉHO BÍLÉHO MRAMORU jako ona vzácná kuchyňská linka a vy, jakožto člověk, který si barví vlasy na zrz, můžete potenciálně podlahu v koupelně zničit tím, že se vám při každém mytí vlasů barva vymývá a může časen onen bílý mramor zabarvit
8) Může se stát, že vám otec rodiny bude otevírat vaše dopisy a pak vám podá roztrhnutou obálku s tím, že vám přišla pozvánka k prohlídce na gynekologii
9) Nikdy přesně nevíte, jak dlouho vás bude rodina potřebovat, takže se nemůžete spolehnout na to, že máte jisté bydlení a zaměstnání např. na rok dopředu, protože i přes podepsanou roční smlouvu můžou obě strany odstoupit a ukončit dohodu během 14 dní

Je toho mnohem víc, ale tohle jsou hlavní důvody, proč jsem začala přemýšlet o jiné práci, než je au-pairing a byla přesvědčená, že až se vrátím po prázdninách zpátky do Stockholmu, nechci už bydlet u žádné au-pair rodiny, ale sama.

Tak, to je pro dnešek všechno, přidávám ještě pár fotek z mého au-pair období:



Au-pairky poprvé ve švédské IKEI!
 Švédské Velikonoce v "převleku" za Påskkärring = Velikonoční čarodějnici
Když si au-pair potřebuje ostříhat konečky, vystačí si s dětskýma nůžkama :D
Midsommar!

Tak se zatím mějte, mám takové tušení, že Epizoda 6 bude tou poslední Život au-pair epizodou a já budu konečně moct napsat, co se děje teď! 
Pokud vás zajímá cokoliv, co jsem tady nezmínila, nebo se chcete k mým článkům nějak vyjádřit - napište mi to do komentářů! :)

12 komentářů:

  1. Fíha, tvůj život se obrátil koukám v pěkné dobrodružství, držím ti palce a těším se na další článek. A na fotkám ti (vám) to moc sluší, je by mě zajímalo, jak to máš s nakupováním oblečení tam, přeci jen začala jsem tě kdysi sledovat pro tvé sekáčové úlovky :)

    Hezký den,
    E.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju za komentář! S oblečením je to fajn otázka, nakupuju tady v jednom "sekáči", který ani nevím jak nazvat, protože se tam dá koupit úplně všechno od oblečení přes hudební nástroje, domácí potřeby, CDčka/DVDčka, knihy až po šperky, doplňky do bytu, hračky, nábytek,... Ale ceny tady jsou úplně jinde než v ČR, ale i tak tím tady člověk hodně ušetří a navíc je to eco-friendly a zábava, takže v tom pokračuju i nadále. Ceny se tady pohybují okolo 60-80 SEK za kus oblečení (v přepočtu 180-240 Kč), což pro Čecha není žádná výhra, ale tady je to docela markantní rozdíl oproti novému oblečení z obchodu a člověku bydlícímu a vydělávajícímu ve Švédsku to nakonec přijde extrémně levné. Na druhou stranu je tady strašně velký výběr super kousků, které by člověk v Česku nesehnal, ani kdyby chtěl, takže já jsem zatím spokojená :) Třeba jednou udělám článek "Nejlepší sekáčové úlovky ze Švédska", jenom ty ceny už nebudou tak šíleně nízké, jako znáš z minulých článků ;) Měj se hezky a díky, že jsi napsala!

      Vymazat
  2. Super články, Kájo! :) Moc mě baví :))).

    OdpovědětVymazat
  3. To je skvely tyhle epizody, fakt me to bavi:) Tak sup na dalsi, zajima me jak si na tom tedka:)

    OdpovědětVymazat
  4. nejlepší články, co jsem od tebe četla! prosim, uz napis epizodu 6, nemuzu se dockat :) :)

    OdpovědětVymazat
  5. Ahoj, už bude 6? Kontroluju to tu každý 2. den a pořád nic :(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, děkuju, že se zajímáš - mám teď nějakou psací krizi, kdy se neumím vyjádřit a formulovat věty tak, abych s nimi byla spokojená. Nevím, jak to popsat, ale prostě se mi někdy píše úplně lehce a někdy ze sebe tlačím každé slovo několik hodin, což se mi děje právě teď a většinu toho, co napíšu, pak zase následně smažu, ale dneska to už fakt chci dopsat, tak snad se u toho nenaštvu a nevyhodím notebook z okna :D

      Vymazat
    2. Díky za odpověď. Vypadá to, že tvůrčí krize přetrvává.. :-(

      Vymazat